DAVID MAREK
ekonom, Patria Finance
Podle mého názoru by to bylo správné. Nicméně nedá se to udělat ani ze dne na den, ani z roku na rok. Důvodem pro zrušení je především skutečnost, že se jedná o opatření, které se míjí svým hlavním cílem. Dnes již není prostředkem k podpoře bytové výstavby nebo pořízení bytu či domu, ale především způsobem, jak výhodně spořit. Druhým důvodem je skutečnost, že tento finanční produkt díky státní dotaci pokřivuje celý finanční trh a znevýhodňuje všechny ostatní formy spoření či investování. Stát by přitom měl odstraňovat či omezovat všechny nerovné tržní podmínky, a nikoli je vytvářet.

VIKTOR KOTLÁN
hlavní ekonom České spořitelny
Stavební spoření pomáhá k nápravě státem zanedbaného bytového fondu a také umožňuje lidem vytvořit si dlouhodobé úspory na pokrytí výdajů ve stáří. Z hlediska ostatních finančních nástrojů se může jevit podpora stavebního spoření jako nadproporcionální. Přesto bych nedoporučoval její zbrklé zrušení. Případné kroky by měly být až součástí koncepční změny podpory dlouhodobého spoření. To by mělo zahrnovat i penzijní reformu, další změny v regulaci penzijního připojištění, životního pojištění a investování. V České republice v tomto směru chybí celková dlouhodobá strategie.

ŠTĚPÁN PÍRKO
finanční analytik, Colosseum
Podpora stavebního spoření je učebnicovým příkladem, jak státní zásahy narušují normální ekonomické chování lidí. Původní účel byl zneužit na výhodné spoření a daňoví poplatníci, kteří tohoto systému nevyužívali, dotovali úroky ostatních. I když to s sebou přineslo pozitivní vliv podpory úspor, a tím i tlaku na pokles úrokových měr, vždy budu pro minimum zasahování státu do ekonomiky. Takže se zrušením státní podpory stavebního spoření souhlasím. Takový krok by mohl podpořit spotřebu a tlačit mírně úroky vzhůru, avšak konkrétní dopad na celou ekonomiku se dá jen obtížně přímo vyčíslit.

PAVEL SOBÍŠEK
hlavní ekonom UniCredit Bank
Nemělo, protože by to pravděpodobně "zabilo" celý systém. Stavebnímu spoření se ze strany státu dostávají tři výhody - státní podpora, nezdanění úrokových výnosů a daňová odečitatelnost úroků ze stavebních půjček. Největší výhodou je přitom prvně jmenovaná přímá podpora. Úplně ji zrušit by znamenalo odstranit motivaci lidí k dlouhodobému spoření. Klienty stavebních spořitelen by zůstali jen zájemci o půjčky, ale bez prostředků od pasivních účastníků systému by doba potřebná na přidělení úvěru neúnosně vzrostla nad přijatelnou míru. Stavební spořitelny by potom kvůli tomu ztratily smysl své existence.

IVANA ŽÁKOVÁ
finanční poradkyně, AWD ČR
Pokud se na státní podporu dívám z pozice klienta, který výhod stavebního spoření využívá, tak je mi příjemné, že mi stát přispívá k penězům, které si sama spořím. Myslím si však, že na spoření mají lidé mnohem více nástrojů. Například penzijní připojištění nebo pojištění, a tak by ztráta státního příspěvku nemusela nikoho nějak zvlášť zasáhnout. Z pozice státu, který hledá možnosti úspor, kde to jde, však docela chápu, že se snaží tyto výdaje snížit na minimum. Přesto by bylo dobré, pokud klient prostředky ze stavebního spoření využívá opravdu účelově na bydlení, aby podpora zůstala i nadále zachována.

MAREK MACURA
investiční poradce, Sophia Finance
Podle mého názoru ano. Je třeba si uvědomit, že státní podpora je hrazena daňovými poplatníky a lidé si ji v podstatě platí sami, ze svých peněz. Většina klientů stavebních spořitelen využívá dotaci spíše na pořízení automobilu, zaplacení dovolené, jednoduše jako výhodné spoření na cokoliv. Není tak plněna podstata stavebního spoření a dochází k nevhodnému přerozdělování daní. Lepším způsobem podpory by bylo zvýhodnění úrokových sazeb nebo jiná, přímá forma dotací na bydlení. Hlavním kritériem by měla být prokazatelná účelovost vynaložených prostředků, a tím i prokazatelný efekt daňového přerozdělování.