Od pátku do 12. ledna potrvají v hlavním závodě německého automobilového koncernu Daimler v Sindelfingenu u Stuttgartu prodloužené prázdniny. Ani po skončení nucené pauzy se však k plné výrobě nevrátí až do konce března. V důsledku hospodářské krize, která se hlavně v automobilovém průmyslu projevila výrazným poklesem odbytu, posílají své zaměstnance na prodloužené zimní dovolené také konkurenti Daimleru, BMW a Audi.
Jenom v Sindelfingenu, kde se vyrábějí především mercedesy třídy A a B, se to týká zhruba 20 000 zaměstnanců. Pracovat budou jen tři nebo čtyři dny v týdnu.
Naposledy tu byla zkrácená pracovní doby zavedena v roce 1993. "Město ve městě" se však nestane městem duchů. Do práce nadále dochází 10 000 pracovníků vývojového oddělení, neboť Mercedes-Benz sází na výrobu automobilů nové generace s hybridními nebo elektrickými motory.
Delší prázdniny a mzda skoro stejná
Také v dalších 13 závodech koncernu, v nichž pracuje dohromady kolem 150 000 lidí, budou vánoční prázdniny trvat až čtyři týdny. Následná zkrácená pracovní doba byla zatím dohodnuta ve třech závodech. Zaměstnanci ve výrobě by přitom během té doby měli dostávat 90 procent obvyklé čisté mzdy.
Krizi odbytu pociťuje také automobilka BMW, která v listopadu stejně jako její stuttgartský konkurent v listopadu prodala o čtvrtinu osobních vozů méně než ve stejném měsíci loni. Bez zkracování pracovní doby chce bavorská firma vydržet "do jara", ale dnes pošle své zaměstnance s nastřádanými přesčasovými hodinami na nucenou čtyřtýdenní dovolenou. Prodloužené zimní závodní prázdniny potrvají v závodech BMW v Mnichově a Řezně do 9. ledna.
Volkswagen zatím zkrácení pracovní doby neplánuje, ale jeho česká dcera Škoda Auto omezí výrobu na čtyři pracovní dny od ledna do června. Další člen skupiny, Audi, se zatím s krizí pere z německých výrobců luxusních automobilů relativně nejúspěšněji. I jeho výrobní linky v Ingolstadtu a Neckarsulmu ale budou v zimě stát o pět dní déle než obvykle, od 19. prosince do 12. ledna.
Automobilky na odpis. Může se v Česku stát to, co v USA?
Prodej nových osobních automobilů v Německu se v listopadu meziročně propadl o téměř 18 procent na 233.800 vozů. Letos se podle odhadů německého Svazu automobilového průmyslu (VDA) v zemi vyrobí 3,1 milionu vozů, což by bylo nejméně od sjednocení země v roce 1990. Příští rok má být ještě horší, prodej prý klesne na zhruba 2,9 milionu vozů.
Problémy s klesající poptávkou mají výrobci automobilů na celém světě včetně světové jedničky Toyota. Asi nejhůře jsou na tom však američtí výrobci General Motors (GM), Ford a Chrysler, kteří opakovaně a marně žádali o výraznou pomoc od státu. Nyní jim dochází hotovost nutná k udržení výroby. Obavy z toho mají i jejich evropské dcery, v Německu například Opel patřící GM.
Opel už oznámil prodloužení pracovního volna o jeden týden ve své továrně v Eisenachu, kde se výroba zastaví rovněž v pondělí a rozjede se opět 13. ledna. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom v listopadu slíbila, že její vláda o případném poskytnutí státních záruk firmě se sídlem v hesenském Rüsselsheimu rozhodne do Vánoc.
Švédská vláda se už tento týden k takovému kroku odhodlala. O státní úvěrové ručení a nouzové půjčky v celkové hodnotě až 25 miliard švédských korun (61 miliard korun) se mohou ucházet automobilky Saab a Volvo, které patří americkým koncernům General Motors a Ford.
Volá se po debatě
Automobilový průmysl volá v Německu a v Evropě po debatě o pomoci výrobcům automobilů i jejich subdodavatelům. Prezident svazu VDA Matthias Wissmann vyzval EU k uvolnění úvěrů s nízkými úroky pro evropské automobilky v celkové výši 20 až 40 miliard eur. Německý ministr hospodářství Michael Glos to však odmítá. "Výrobci automobilů přece dostávají úvěry od Evropské investiční banky, a to i na vývoj energeticky úsporných modelů," prohlásil tento týden.
VDA mezitím zvažuje vytvoření podpůrného fondu pro dodavatele automobilových součástek, což jsou často malé a střední podniky, jimž v důsledku krize hrozí existenční nouze. Do fondu by prý mohli přispět Daimler, BMW i Volkswagen.
