Z celkového počtu obyvatel České republiky v roce 2005 se téměř deset procent nacházelo pod hranicí příjmové chudoby. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 54 000 lidí méně. Průměr za členské státy Evropské unie přitom činil 16 procent obyvatel pod hranicí příjmové chudoby.
Pod hranicí příjmové chudoby se nacházelo přibližně 44 procent nezaměstnaných, více než čtyřicet procent neúplných rodin, 29 procent rodin se třemi a více dětmi a necelých sedm procent důchodců. Hranice příjmové chudoby byla stanovena na 85 714 korun ročně na člena domácnosti.
Hranice příjmové chudoby je definována jako šedesát procent mediánu čili střední hodnoty upraveného příjmu domácností. Upravený příjem domácností zohledňuje mimo jiné to, že některé výdaje domácností nerostou lineárně s počtem členů domácností.
Šedesát procent svých příjmů získávají domácnosti ze zaměstnání
ČSÚ poukazuje na nepřímou úměru mezi výší celkového příjmu domácností a počtem nezaopatřených děti v domácnosti. Podle analýzy se v dolní polovině rodin seřazených podle čistých peněžních příjmů nacházely tři čtvrtiny dětí. Naopak mezi dvaceti procenty nejbohatších domácností se nacházelo pouze 7,7 procenta dětí.
Šedesát procent svých příjmů získávají domácnosti ze zaměstnání, čtvrtinu ze sociálních příjmů (důchody, sociální dávky). Příjmy z podnikání se na celkových příjmech domácností podílejí sedmnácti procenty. Průměrný hrubý příjem desetiny nejbohatších domácností byl téměř čtyřikrát vyšší než příjem desetiny nejchudších domácností.
Hrubý příjem na člena domácnosti u desetiny nejbohatších domácnosti byl větší dokonce více než sedmkrát. Členové desetiny nejbohatších domácností na druhou stranu platili třicetkrát vyšší daně z příjmu. Nejvíce nepracujících důchodců se nacházelo v příjmově středních skupinách.
