Česká a moravská biovína zažívají obrovský boom a připravují se dobýt evropské trhy. Zatímco konvenčně vyráběná vína se potýkají se značnými problémy se vstupem na již přesycený trh s vínem, pro bio vinaře se otevírají velké možnosti.
"Jen v Česku byl meziroční nárůst v prodeji bio potravin a vín 70 procent, přitom samotný trh s vínem rostl jen o 6 procent," říká Alexandr Flodr ze společnosti Chateau Bzenec. Také tato firma se chystá na přechod z režimu integrované produkce do ekologického hospodaření. Sama patří mezi středně velké hráče na českém vinařském trhu. Motivace je prostá, s biovínem mají vinaři šanci na rozdíl od běžného vína snadněji prorazit v zahraničí.
"Prosadit se s českým vínem v Německu je velmi složité, podařilo se nám dostat do několika mnichovských hotelů a restaurací, ale jen díky tomu, že nabízí českou kuchyni a naše vína se dobře doplňují s podávanými jídly," konstatuje Flodr. Situace na trhu s biovíny je však přesně opačná. "Zde je neuspokojená poptávka, proto vidíme zcela reálně možnosti vývozu," dodává s tím, že očekává, že právě německý, britský a skandinávský trh bude českým biovínům otevřený.
Od skalních fandů k byznysu
Zatímco před dvěma lety hospodařili na 19 ha ekologických vinic čtyři "nadšenci", v loňském roce bylo již 246 ha bio vinic a jen do dubna letošního roku se přihlásili další bio vinaři se 150 ha půdy. První větší sklizeň biovína lze očekávat až v roce 2010, vinaři musí procházet třemi lety přechodného režimu. Vlastní biovíno je víno vyráběné z hroznů získávaných z vinné révy pěstované podle pravidel ekologického zemědělství. Vinice tedy není chemicky ošetřována, a proto na ní žijí ptáci, brouci a motýli, kteří se na běžné vinici v takové míře nevyskytují.
"Do přechodného režimu vstoupilo nově 46 vinařských firem a odhadujeme, že během tří let budeme mít 1 500 až 1 800 ha ekologických vinic, což by byla desetina celkové plochy vinic v České republice," vysvětluje Milan Hluchý, předseda Svazu integrované produkce hroznů a vína a odborník na ekologicky šetrnou ochranu vinné révy před škůdci.
Podle něj se před několika lety věnovali biovínu jen "skalní fandové", zpravidla odborníci na šlechtitelství. Ti také začali pěstovat tzv. interspecifické odrůdy vinné révy, které jsou odolné proti mnohým chorobám a škůdcům. Avšak tyto odrůdy jsou spotřebitelům neznámé a hůře se prodávají. Nyní už se ekologicky pěstují i běžné odrůdy, protože se podařilo vylepšit jejich biologickou ochranu proti škůdcům.
K nadšencům pro ekologicky šetrné hospodářství patří také vinař František Mádl z Velkých Bílovic. Sám obhospořaduje 2 ha bio vinic. "S bio víny jsem začal v roce 1992, kdy jsem se věnoval šlechtění a vybíral speciální rezistentní odrůdy," popisuje. Podle svých slov jej eko hospodaření vyjde zhruba o 20 až 30 procent dráž než na běžné vinici. "Tento poměrně malý rozdíl je však způsoben tím, že mám speciální odrůdy. Běžné odrůdy jsou mnohem choulostivější," vysvětluje.
V současnosti po bio vínech začínají pošihlávat i větší vinařské firmy, nejen malá rodinná vinařství. "Obecně velmi výrazně roste poptávka po bio produktech, je tedy jen logické, že narůstá počet bio vinařů," říká Kateřina Čapounová ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Také ona vidí v bio vínech velikou šanci pro české a moravské vinaře vydobýt si prostor na zahraničních trzích.
"Francouzští ekologicky hospodařící vinaři ani nemají potřebu označovat svá vína bio certifikátem. Vědí, že jejich vína se dobře prodají jen díky tomu, že jsou z Francie. U nás je situace přesně opačná, běžná vína se na zahraniční trhy dostávají těžko, ale česká bio vína mají díky bio kvalitě zajištěný odbyt," dodává.
Dotace jsou milé, ale nemotivují
Nezvyklá je situace kolem evropských dotací pro bio vinaře. Zatímco v jiných odvětvích ekologického zemědělství jsou prostředky od Evropské unie téměř nezbytnou podmínkou k přežití, vinařům spíše zpříjemňují život, než by je výrazně motivovaly.
"Dotace jsou milé, ale reálné náklady s přechodem na ekologicky šetrné zemědělství beztak nepokryjí. Navíc stále čeští zemědělci získávají jen polovinu toho, co kolegové ve starých členských zemích," je přesvědčen Flodr z Chateau Bzenec.
Navíc dotační program pro vinaře v roce 2013 pravděpodobně skončí. "Bylo by velmi krátkozraké spoléhat se jen na dotace, když se vinice zakládají na 35 až 45 let," doplňuje.
Malý vinař Mádl evropské peníze vůbec nečerpá. "Dotace nebereme. Není u nich ošetřena situace, kdy bude réva napadena tak silně, že ekologicky šetrné prostředky nebudou na odstranění problému stačit a bude nutné použít chemii. Pak bych musel vracet peníze za několik let zpátky," popisuje vinař.
Také podle Svazu integrované produkce hroznů a vína nejsou dotace pro vinaře dostatečnou motivací. "O biovíno je velký zájem, proto roste počet vinařů, kteří jej chtějí vyrábět. Kdyby zájem nebyl a byly by jen dotace, biovíno nikdo nevyrábí," konstatuje předseda svazu.
Článek byl připraven ve spolupráci se Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO.
