Vývoj na kapitálových a finančních trzích příliš nepřeje penzijním fondům. Předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok oznámil, že letošní výnosy fondů budou mnohem nižší než inflace. Ta se v lednu vyhoupla přes 7 procent. V loňském roce penzijní fondy vydělaly mezi 2,2 až 3,2 procenta, průměrné zhodnocení od roku 1997 do roku 2006 dosáhlo 6,2 procenta.
Podle zákona musí každoroční hospodaření penzijních fondů skončit se ziskem. To silně omezuje možnosti manažerů ve vytváření investičního portfolia. V nejisté situaci tak musejí nakupovat dluhopisy, které sice nominální výnos garantují, ale mnohem menší než například akcie. "Pro zajištění finanční stability se musíme vzdát budoucích výnosů," dodal výkonný ředitel PF Komerční banky Pavel Jirák. Pokud by podle stávajících pravidel skončil fond za rok ve ztrátě, musela by ji doplatit jeho mateřská banka.
Rusnok: Chceme víc riskovat
Podle Rusnoka je pravidlo o každoročním výnosu špatné. Do penzijních fondů ukládají lidé své peníze pro dlouhodobější úspory a bylo by vhodnější garantovat výnos až za delší časové období. S možností podnikat i riskantnější a potenciálně výnosnější operace měla počítat novela zákona o penzijním připojištění, která ale měla být schválena již v minulém roce. "Ministerstvo financí novelu zjevně nepovažuje za svoji prioritu," komentoval Rusnok.
Největší část portfolia fondů představují dluhopisy, které tvoří 75,2 procenta všech aktiv. Dále mají fondy prostředky na termínovaných vkladech (10,9 procenta), akciích (5,7 procenta) a podílových listech (4,1 procenta).
Akcie u fondů tvoří nejvýnosnější složku, čím méně však do nich fond investoval, tím méně krize zamotala hlavu jeho správcům. Fondy si však drží dlouhodobě konzervativní investiční strategii, v akciích mají jen necelou desetinu svého portfolia.
Na důchod si přispívá přes 60 procent práceschopných Čechů, což představuje 4,06 milionu osob. Penzijní připojištění se snaží od roku 1994 podporovat stát svými příspěvky a daňovými úlevami.
