Ještě před pár lety se o cenách proudu dalo nejvýš diskutovat u piva. Ovlivnit nešlo nic. Regulátor vždy v listopadu přišel s novými ceníky pro domácnosti i firmy na další rok a jednotné tarify pak platily pro všechny. Postupně ale vláda trh otevírala a pouštěla na něj další hráče.
Dnes lidé mohou vybírat mezi nabídkami jednotlivých dodavatelů a přechodem k jinému ušetřit částky v řádu stokorun. Živnostníkům může výměna dodavatele přinést pár tisícovek, velkým podnikům i podstatně vyšší částky.
A už zanedlouho se ze všech zákazníků energetického obra ČEZ stanou spekulanti.
Zahrajeme si ruletu
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman je chce vtáhnout do rozhodování o cenách elektřiny. A prý je to jednoduché. "Když se na začátku 90. let liberalizovaly ceny, taky někdo tvrdil, že se lidé v různých nabídkách nevyznají. A vidíte, vyznají," říká ministr.
Jenže elektřina není máslo, které ministr nedávno v rozhovoru pro HN při srovnání použil. Nelze ji jen tak dát v krámě do nákupního košíku. A navíc, nikdo - ani sám ČEZ - neví, kam se ceny pohnou.
Přitom jen na tom, jak se lidé do konce února rozhodnou, totiž bude záležet, kolik v roce 2010 za elektřinu zaplatí. Buď se "uvážou" a budou mít jistotu, že jim mezi roky 2009 a 2010 ceny neposkočí směrem nahoru, nebo si rok počkají - tarify pak mohou jít výrazně dolů. Anebo taky nahoru.
ČEZ nabídl zákazníkům zmrazit si ceny pro rok 2010
Podle čeho se mají lidé, kteří dosud byli vcelku vlažní i ke změně dodavatele, rozhodovat?
Za prvé podle cen silové elektřiny - té části celkových plateb, o které rozhodují ČEZ a jiní dodavatelé a které se přímo odvozují od vývoje na pražské energetické burze. Megawatthodina nyní stojí kolem 58 eur. Přibližně za stejnou cenu nakupoval ČEZ loni v létě proud na rok 2009. Kdyby ji teď ČEZ nakoupil, může stejnou cenu nabídnout i svým zákazníkům. Na začátku prázdnin ale cena vystoupala až k 90 eurům za MWh. Pokud by ceny na burze ještě víc klesly, bude nabídka "zmrazených cen" nevýhodná.
Například v roce 2005, kdy se cena ropy blížila k 50 dolarům za barel, stála velkoobchodní elektřina v Německu mezi 32 a 40 eury.
V cenách elektřiny se odráží další ceny komodit
V burzovních cenách elektřiny se odráží i vývoj cen ostatních komodit - uhlí, ropy a povolenek na emise CO2. Ty od poloviny roku klesají - a podle analytiků mohou jít ještě níž. Například ropa je nyní kolem 47 dolarů za barel, nejlevnější za tři a půl roku, analytici Deutsche Bank odhadují, že by se mohla na konci roku propadnout cena ropy až k úrovni 40 dolarů za barel.
Střední Evropa také dosud měla velký hlad po elektřině, a proto během roku její cena vystřelila nahoru. A naopak, pokud bude nasycený trh, ji může srazit. ČEZ ale tvrdí, že odběry klesnou jen mírně. "I nadále nás bude trápit elektricky hladový Balkán," říká analytik Cyrrus Jan Procházka.
Ceny elektřiny bude nahoru tlačit i poptávka po nových zdrojích; otázkou je, zda už příští rok. "Žádný investor se nerozhodne pro stavbu, když cena bude pod úrovní návratnosti nových elektráren," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ta se podle analytiků pohybuje kolem 70 eur za MWh.
