Míra inflace ve Venezuele v loňském roce dosáhla 22,5 procenta a je nejvyšší v celé Latinské Americe. Kvůli silnému růstu cen a znehodnocování měny vstoupila země do nového roku s nově definovaným kurzem bolívaru. Ten je administrativním opatřením tisíckrát silnější než před začátkem roku. Reálně se však na jeho hodnotě nic nezměnilo.

Oficiální kurz bolívaru vůči americkému dolaru je od úterý 2,15 VEB/USD ve srovnání s kurzem 2 150 bolívarů, který platil do konce loňského roku. Ceny zboží a služeb se změnily zhruba ve stejném poměru, takže změna kurzu neznamená devalvaci. Situace na černém trhu je jiná a dolar se prodává za zhruba 5,60 VEB.

"Měna prostě teď potřebuje získat důvěru a stabilitu. Od roku 1999 propadla o 74 procent. Nejde to ale ruku v ruce s tím, že země čelí tak velké inflaci," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Psychologie, nikoli ekonomie

Škrtání nul je podle Michla spíše o psychologii než o ekonomii. "Tamní ekonomika měla strukturální problémy před škrtnutím nul a bude mít ty samé i poté. Inflaci ve Venezuele teď tlačí nahoru potraviny, tabák a pohonné hmoty," upozornil Michl a dodal: "Z čísel, které mám teď k dispozici se nabízí, že Venezuela příliš spoléhá na ekonomický růst tažený výdaji státního rozpočtu. To ale tlačí opakovaně inflaci vzhůru. Proto je inflace ekonomickým problémem Venezuely číslo jedna a je třeba se na ni prioritně zaměřit."

Podle zastánců podobných opatření se díky novému kurzu bude jednodušeji počítat a bude i méně důvodů k růstu inflace. Kritici však upozorňují na to, že jde jen o kosmetickou změnu, která neřeší hlavní důvod vysoké inflace. Před zmatky varují rovněž ekonomové, podle nichž změna inflaci spíše podpoří. Nové ceny se totiž budou zaokrouhlovat.

Vládní činitelé tvrdí, že opatření bude mít příznivý psychologický efekt. Spotřebitelé podle nich uvidí, že bolívar je silná měna. Reálná inflace může být i vyšší než deklarovaných 22,5 procenta, protože vláda má tendenci podceňovat růst cen v pouličních stáncích.

Omezení likvidity

Pokud chce vláda kontroverzního prezidenta Huga Cháveze snížit tlak na růst cen, musí podle ekonomů především omezit likviditu. Opatrnější by měla být vláda také s utrácením výnosů za prodej ropy. Venezuela patří do skupiny vývozců ropy OPEC a nyní těží z rekordních cen suroviny. Barel ropy WTI ve středu vůbec poprvé vystoupil na 100 dolarů.

Ministr financí Rodrigo Cabezas považuje inflaci nad 20 procenty za neuspokojivou. Slíbil proto, že vláda v součinnosti s centrální bankou do deseti dnů navrhne opatření, jak se s rychlým růstem cen vypořádat. O podrobnostech se ministr ale nezmínil.
Venezuelská ekonomika loni vykázala růst HDP v rozsahu 8,4 procenta, což je jeden z nejsilnějších růstů na světě. Zásluhu na tom ale mají především opatření vlády, která vydává příjmy z prodeje ropy na bohaté sociální programy.

Chávezův hon za hlasy chudších voličů

Podle pozorovatelů Chávez těmito gesty získává sympatie chudších vrstev obyvatel, které ho drží u moci. Letos by vláda chtěla snížit inflaci na devět až 11 procent. To je ale podle ekonomů málo pravděpodobné a je třeba počítat opět s inflací v blízkosti 20 procent.

Inflace je nyní problém v téměř celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Ve Venezuele jsou ale důvody k růstu cen poněkud odlišné. Inflace je tam na vzestupu už delší dobu a například v roce 2006 dosáhla zhruba 17 procent. Loňská inflace je nejvyšší od roku 2003, kdy činila 27,1 procenta. Rovněž vysoko přesáhla cíl 12 procent, který na začátku loňského roku vytyčil sám Chávez.

Příklad z Argentiny či Venezuely podle Michla ukazuje, že spořádané veřejné finance a stabilita cenové hladiny jsou klíčem k ekonomickému růstu. "Platí to jak pro Jižní Ameriku, Austrálii a třeba i ČR," uzavřel Michl.