Česko bude jako předsednická země EU usilovat o "odtabuizování" tématu využívání jaderné energie. Uvedl to ve středu vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) na veřejném slyšení Senátu o opatřeních v oblasti globální změny klimatu. "Bude nutné otevřeně diskutovat na téma jaderné energie, bez které se dnes v řešení klimatických změn neobejdeme," prohlásil Vondra.

Také náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa pokládá využívání energie z jádra za nejvýhodnější pro Česko. "To, co se nám zdá jako cesta, která v modelu České republiky vychází jako schůdná, reálná, přijatelná, je využití jaderné energie jako jednoho z důležitých faktorů toho, jak plnit závazky a snižovat emise v České republice," uvedl náměstek.

Vondra chce konsenzus v boji proti klimatu

Vybudování dvou bloků jaderné elektrárny o výkonu 800 megawattů by podle Tlapy mělo udržet současnou cenu energie a Česko by splnilo závazky v oblasti obnovitelných zdrojů a také by zabezpečilo energetickou soběstačnost české ekonomiky.

Jejich postoje zpochybňoval senátor Martin Mejstřík, který si nemyslí, že se řešení klimatických změn neobejde bez jádra. Za jednostranné označil Tlapovo vystoupení, podle něhož jen další využívání jaderné energetiky nebude znamenat zdražování na rozdíl od větrné nebo vodní energetiky. Obnovitelné zdroje jsou podle Tlapy při nynějších technologiích nejdražší cestou snižování emisí.

České předsednictví EU v roce 2009 by se podle Vondry mělo soustředit také na dosažení mezinárodního konsenzu v boji proti změnám klimatu, bez kterého bude snažení unie odsouzeno k neúspěchu. EU se podle vicepremiéra podílí na světových emisích pouze 13 procenty, k největším světovým znečišťovatelům patří Čína, USA a Indie.

"Naší vizí je vytvoření společné energetické strategie pro oblast evropské energetiky, jejíž nedílnou součástí jsou nejen klimatické změny, ale také spolehlivé a bezpečnostní fungování vnitřního trhu s elektřinou a plynem a především bezpečnost dodávek energií pro celou EU," uvedl Vondra. Jmenoval v této souvislosti investice do rozvoje takzvaných čistých technologií včetně hledání alternativních zdrojů energie a úspor energie.

V Česku jádro nabývá na významu

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve světě klesá. Česko je však jednou z deseti zemí světa, kde podíl naopak stoupá. Jednu nebo více jaderných elektráren má přitom 31 států. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila frakce Zelených v Evropském parlamentu.

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny v Česku letos podle zprávy dosáhl 32 procent, což Čechy řadí na 13. místo v celosvětovém srovnání podílu jádra na celkové produkci. Nejvíce jaderné energie využívá tradičně Francie, kde podíl dosahuje 78 procent. Přes polovinu produkce elektřiny jádro zajišťuje v celkem čtyřech zemích světa, včetně Slovenska.

Podíl jaderné energie sice v současnosti klesá, ale do budoucna by vše mohlo být jinak. Ve výstavbě je 32 jaderných reaktorů na celém světě, přičemž výstavba dalších 91 je plánována. V současnosti je v provozu 439 reaktorů, které mají průměrný věk 23 let. Nejvyšší věkový průměr mají reaktory v Nizozemsku, kde je v provozu pouze jeden, nejnižší naopak v Rumunsku.

stát počet jaderných reaktorů průměrné stáří jaderných reaktorů reaktory ve výstavbě plánované reaktory podíl jaderné energie na produkci elektřiny (%)
Argentina 2 29 1 1 7
Arménie 1 27 0 0 42
Belgie 7 27 0 0 54
Brazílie 2 16 0 1 3
Bulharsko 2 18 2 0 44
Kanada 18 23 0 4 16
Čína 11 7 5 30 2
Česká republika 6 16 0 0 32
Finsko 4 28 1 0 28
Francie 59 23 0 1 78
Německo 17 25 0 0 32
Maďarsko 4 22 0 0 38
Indie 17 16 6 10 3
Írán 0 0 1 2 0
Japonsko 55 22 1 12 30
Korea 20 14 2 6 39
Litva 1 20 0 0 72
Mexiko 2 16 0 0 5
Nizozemsko 1 34 0 0 1
Pákistán 2 22 1 2 3
Rumunsko 2 6 0 2 9
Rusko 31 25 7 8 16
Slovensko 5 19 0 2 57
Slovinsko 1 26 0 0 40
Jihoafrická republika 2 23 0 1 4
Španělsko 8 24 0 0 20
Švédsko 10 28 0 0 48
Švýcarsko 5 32 0 0 37
Tchaj-wan 6 26 2 0 33
Ukrajina 15 19 2 2 48
Velká Británie 19 26 0 0 18
USA 104 28 1 7 19
EU 27 146 24 3 5 30
Celkem 439 23 32 91 16