Chce-li Česká republika přijmout jednotnou evropskou měnu euro, musí přejít od dílčích reforem k hlubším a také je dokončit. Shodují se na tom analytici oslovení ekonomickou redakcí serveru iHNed.cz.
Evropská komise ve středu sice dospěla k závěru, že hospodaření českého státu je plně v souladu se zákony Evropské unie a schodek veřejných rozpočtů nepřekračuje stanovenou mez. Zároveň ale zduráznila, že Česko nesplňuje kritéria pro přijetí evropské společné měny. Toto konstatování přichází ve stejný okamžik, kdy Slovensko získalo definitivní jistotu, že od 1. ledna příštího roku bude eurem platit.
Snížení rozpočtových schodků v posledních letech podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka opravňuje Českou republiku k tomu, aby byla vyřazena z černé listiny zemí, které mají nadměrné deficity.
"V České republice nám k nižším deficitům pomohly dva faktory. Jedním z nich je rychlý hospodářský růst, který nám umožnil zvýšit daňové příjmy rychleji, než se očekávalo. Druhým faktorem jsou určité dílčí reformy, které byly přece jen provedeny," uvedl pro server iHNed.cz Marek.
Krátkodobý výhled z hlediska rozpočtové politiky se podle hlavního ekonoma společnosti Atlantik FT Petra Sklenáře výrazně zlepšil. "Deficit veřejných financí byl pod dvěma procenty HDP. Velkou částí k tomu pomohl rychlejší růst ekonomiky, který přinesl vyšší daňové výnosy a v některých případech i úspory na straně výdajů. Ještě v letošním roce se více pozitivně projeví reformy, které vláda provedla," vysvětlil pro server iHNed.cz Sklenář.
Vysoká inflace a veřejné finance
Podle Sklenáře by nám v současné situaci bránila v přijetí eura aktuální inflace, která je vyšší, než být může. V douhodobějším výhledu je tak podle Sklenáře potřeba pokračovat ve stabilizaci veřejných financí.
Reformy, které na začátku roku začaly působit, nesměřovaly k tomu, aby přivedly veřejné rozpočty minimálně k vyrovnanosti. Pouze řešily to, aby deficit dále nerostl, ale spíš se stabilizovat. Je potřeba tedy v reformním úsilí pokračovat," zdůraznil Sklenář.
Z dlouhodobějšího pohledu je podle Marka naprosto nezbytným krokem příprava na dopady stárnutí populace, a to jak v oblasti zdravotnictví i důchodového systému.
"K tomu, aby se Česká republika vymanila z deficitu, protože česká ekonomika by měla v současné fázi hospodářského růstu dosahovat vyrovnaných či přebytkových státních financí, budou potřeba další hlubší reformy. A to pro krátkodobou i střednědobou stabilizaci," upozornil Marek.
Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla je tedy zpráva z Bruselu velkou výzvou pro českou vládu, aby začala své reformy dotahovat do konce.
Nejdůležitější část reformy zdravotnictví Českou republiku ještě stále podle Sklenáře čeká, zatímco reforma penzijního systému "ve své podstatě ještě vůbec nezačala".
