Belgie v potížích

Zakládajícímu členu Evropské unie hrozí ztráta důvěry finančních trhů

Státní dluh
Zadlužení Belgie, které zneklidňuje finanční trhy, se pohybuje kolem úrovně 100 procent hrubého národního produktu. Loni na tom byly v EU hůře jen Itálie a Řecko.

Stabilizující úspory
Na rozdíl od jiných vysoce zadlužených zemí může Belgie vykázat relativně vysokou úroveň úspor. Podle OECD je míra úspor belgických domácností (11,5 procenta disponibilních příjmů) srovnatelná s Francií nebo Německem.

Solidní hospodářský růst
Belgie letos očekává hospodářský růst kolem 2 procent HDP, což ji odlišuje od zemí na periferii Evropské unie, které mají potíže se splácením svých dluhů, jako je Irsko nebo Řecko.

Pokud by "řecká a irská nákaza" zasáhla Belgii, byla by poprvé otřesena země, která patří k zakládající šestici evropské integrace. Většina ekonomů si stále nemyslí, že by se tato hrozba mohla naplnit. Shodují se v tom, že pozici Belgie oslabuje dlouhodobá politická nestabilita. Ani pět měsíců po červnových volbách nebyli politici, jazykově rozdělení na Valony a Vlámy, schopni ustavit vládní většinu.

"Pokud se nepodaří brzy vyřešit politickou krizi, finanční krize se zdá nevyhnutelná," předpovídá profesor Paul De Grauwe z katolické univerzity v Lovani. Podle De Grauwea jsou hospodářské základy Belgie solidní, ale slepá ulička, kde se pohybují politici, by mohla důvěru trhů zničit.

Předčasné parlamentní volby, ve kterých uspěli především vlámští zastánci rozvolnění až "vypaření" Belgie, se konaly v červnu a zemi, která nyní předsedá Evropské unii, od té doby stále řídí ministři úřadující vlády bez plného mandátu.

Politická nestabilita spolu s vysokým státním dluhem vyvolaly spekulace o tom, že po Řecku a Irsku a možná i Portugalsku, další zemí, kterou otřesou finanční trhy, se může stát Belgie. To by se mohlo dotknout i Česka. Tedy v případě, že by se podobně jako v Irsku zjistilo, že je na tom belgický bankovní systém daleko hůř, než se čekalo. Belgická banka KBC kontroluje jednu z největších českých bank ČSOB.

Státní dluh je vysoký, ale...

Tak zle ale zřejmě nebude. Proti scénáři kalkulujícímu s otřesem stojí námitka, že Belgie, kterou provází politická nestabilita již po desítiletí, dokázala v minulosti v případě potřeby rychle reagovat. Tak tomu bylo například v roce 2008, kdy Belgie řešila pád banky Fortis.

Jako největší belgická slabina je všeobecně hodnocen její státní dluh, který už přesáhl úroveň 100 procent hrubého národního důchodu. Vyšší zadlužení mezi členy Evropské unie loni vykázala pouze Itálie a Řecko. Neklid na finančních trzích se projevil růstem rozdílu úrokové míry mezi desetiletými státními dluhopisy Belgie a Německa, jehož ekonomika je v současnosti pokládána v Evropské unii za nejsolidnější.

Minulý týden se tento rozdíl zvětšil o jedno procento, tedy 100 basických bodů. Podobné rozdíly jsou v případě zemí jako Irska, Portugalska, Řecka nebo Španělska podstatně vyšší.

Dosavadní reakce je navzdory nervozitě pokládána za zdrženlivou. "Pokud by finanční trhy měly chuť, mohly by zasáhnout daleko citelněji. Ale zatím jsou tu mnohem snadnější cíle," říká Peter Chatwell z banky Crédit Agricole.

Další vývoj může naznačit očekávaný prodej belgických státních dluhopisů, který začíná dnes.

Stabilizujícím faktorem je relativně nízký rozpočtový deficit. který se svou úrovní pět procent HDP v rámci eurozóny řadí k průměru. Belgii pomáhá také hospodářský růst, za který hodně vděčí sousednímu Německu.

"Těžíme z exportní síly Německa, letošní růst bude kolem dvou procent HDP," tvrdí Philippe Ledent z bruselské pobočky banky ING.

A co delší perspektiva?

Stačí solidní základy belgického hospodářství vyrovnat riziko, které představuje vysoký státní dlluh? Podle ekonoma Etienna Callataye, který se podílel na plánu reformy belgických financí, pokud země nevyřeší problém politické nestability, tak nakonec bude muset nějaký plán úspor a reforem přijmout. Podle Callataye by se týkal především veřejných financí a trhu práce.

Pro další vývoj bude klíčové, nakolik se podaří udržet anebo dokonce získat zpět důvěru trhů. "Tato důvěra se začíná vytrácet, ale tento pohyb není možno přeceňovat, protože ve srovnání s Německem ztrácejí dnes všichni, a to, co se děje v Belgii, nelze srovnávat s tím, co se stalo v Irsku nebo Řecku," připomíná Etienne Catallay.